Korekce refrakčních vad u dětí

Korekce refrakčních vad u dětí

Základní podmínkou ostrého vidění je zobrazení pozorovaného předmětu do centra žluté skvrny na sítnici – do fovea centralis. Emetropický stav oka vzniká na základě konstantního poměru mezi předozadní délkou oka a dioptrickou mohutností optického systému oka (rohovka a čočka) a nazývá se refrakcí oka.

(emetropie – stav, kdy světelné paprsky přicházející do oka dopadají na sítnici v místě nejostřejšího vidění)

Matematicky se refrakce uvádí v dioptriích a u dospělého člověka dosahuje celkové hodnoty 58,65 dioptrií. Při porušení tohoto ustáleného poměru mezi axiální délkou oka a optickou mohutností vzniká obraz pozorovaného předmětu před sítnicí – u krátkozrakosti (myopie)nebo za sítnicí – u dalekozrakosti(hypermetropie).

Všechny struktury oka, které se podílejí na výsledné refrakci, prodělávají od narození do puberty prudký vývoj, zejména v prvním roce života. Axiální délka oční koule je u novorozence 16 mm. V prvních třech letech života roste oko velmi rychle, ve 3 letech je axiální délka oka cca 20,3 mm u emetropie, v 5 letech dosahuje 21,3 mm, růst oční koule končí ve 13 letech života na 24 mm. Po narození také roste průměr rohovky, tato se oplošťuje a mírně ztenčuje, tím dochází k poklesu optické mohutnosti rohovky z 52 dioptrií při narození na 45 dioptrií v 6 měsících života a pak dále na konečných 43 dioptrií v pubertě. Centrální jamka žluté skvrny sítnice je díky své anatomické struktuře místem nejostřejšího vidění. Při narození není ještě zcela vyvinutá, proto také novorozenec rozlišuje jen světlo, tmu a pohyb bezprostředně kolem sebe do vzdálenosti cca půl metru. Žlutá skvrna sítnice (makula)však rychle dozrává a zcela vyvinutá je ve 4 letech věku dítěte, kdy zraková ostrost dosahuje u emetropických očí hodnoty 1.0. Refrakční vady u dětí jsou poměrně časté, vyskytují se u 49 % dětí do 15 let. Incidence těchto vad je následující – hypermetropie 14 %, myopie 17 %, hypermetropie s astigmatismem 9 %, myopie s astigmatismem 6 %, smíšený astigmatismus 3 %. Pozdní záchyt refrakční vady či zanedbání její korekce je vždy nežádoucí, protože dochází k narušení vývoje binokulárního vidění, často vznikne tupozrakost a šilhání.
Diagnostika refrakční vady u dětí do 6 let je nutná v cykloplegii Cykloplegie je vyřazení vlivu akomodace oka vlivem k tomu určených očních kapek. Tato tzv. mydriatika způsobí nejen rozšíření zornice, ale i krátkodobé vyřazení schopnosti zaostřit do blízka (akomodaci). Zvláště u dětí je toto opatření nezbytné a to ze dvou důvodů – za prvé děti mají velikou akomodační schopnost a naše měření počtu dioptrií bez rozkapání by bylo velmi nepřesné, za druhé díky široké zornici můžeme dobře a dokonale vyšetřit dítěti také oční pozadí (sítnici). U dětí do 6 let věku je velmi častá hypermetropie dalekozrakost). Hodnoty do +2 dioptrií jsou fyziologické a postupně s růstem oka mizí v prvních 2 letech života; pokud není přítomen strabismus, není třeba tuto vadu korigovat. Hypermetropie nad +3 dioptrie je však nutno korigovat hned při jejich zjištění – nejlépe v jednom roce. Nekorigovaná hypermetropie nebo anizometropie (rozdíl refrakce na obou očích vyšší než 3 dioptrie) vede vždy k tupozrakosti a často ke vzniku šilhání. Taktéž astigmatismus nad 1 cylindrickou dioptrii je vhodné korigovat u dětí do 6 let, zejména je-li spojený s hypermetropií nebo myopií, bez korekce hrozí vznik meridionální amblyopie. Myopie (krátkozrakost) je široké spektrum očních vad, při kterých obraz pozorovaného předmětu vzniká před sítnicí. Rozlišujeme myopii lehkou do =3 dioptrií, středně těžkou (=3 až =6 dioptrií) a patologickou s postižením sítnice oka. Lehká myopie vzniká v pubertě, růst oka a tím i nárust dioptrií končí mezi 20.–30. rokem. Středně těžká myopie začíná již okolo 8. roku veku, nárust dioptrií však není vetší než 0,5 D za rok, na sítnici oka nenajdeme patologické změny. Jinak je tomu u patologické myopie, která bývá diagnostikována již u malých dětí a je spojena s postižením funkce cévnatky a sítnice včetně žluté skvrny. Právě rozsah změn ve žluté skvrně určuje výslednou zrakovou ostrost. Muže se jednat o postižení jednoho nebo obou očí, počet dioptrií muže být stabilní bez nárustu, nebo naopak s růstem o více než 1 dioptrii za rok. Vždy je třeba bohužel počítat s tím, že u této závažné oční vady je vyšší riziko vzniku trhlin na sítnici a odchlípení sítnice. U všech zmíněných refrakčních vad je nutná jejich korekce nejlépe vhodnými brýlemi. Kontaktní čočky indikujeme jen u korekce anizometropie a u afakie po operaci vrozené katarakty u dětí do 1 roku veku. Do 15 let věku je třeba, aby děti brýle nosily trvale, celodenně. Proto je podstatné vybrat brýle nejen krásné, ale i správně veliké, lehké, flexibilní a vyrobené z nedráždivého materiálu.Tyto podmínky beze zbytku splňují brýle Active Baby, které považuji za špičkové dětské brýle ve věkové kategorii 0–5 let u nás. Velmi oceňuji také novinku firmy Color- Optik – dětské sportovní dioptrické brýle, které svou kvalitou splňují náročné požadavky na brýle vhodné k ochraně zraku zejména při squashi, tenise, cyklistice a jiných sportech. Zároveň však umožňují ostré vidění svému nositeli, což samo o sobě riziko úrazu snižuje. Tento typ brýlí pro děti na našem trhu dosud chyběl.

Text: MUDr. Kateřina Špačková
Oční klinika FN a LF UP Olomouc

Sdílejte tento článek